Jednou boxer vždycky boxer? Každý pes je láska

Jednou boxer, vždycky boxer??? Každý pes je láska.

Zaklínadlo všech boxerkářů. Boxofilů. Občas ještě údernější „dycky boxer“, stejně jako „Dycky Most“. Na Fb máme skupinu „Boxer není pes, je to životní postoj“.

A podobně se o tomto úžasném plemeni vyjadřovali ti, kteří mu propadli, již dávno, dávno před dnešními časy. Já sama jsem se před dávnými lety potkávala se starou paní, která na mého boxera doslova číhala v Letenských sadech, jen aby si ho mohla pohladit a aby si se mnou mohla zavzpomínat na všechny své boxeří lásky, které již nemohly mít, vzhledem k jejímu věku, pokračování. A s nadšením mi o svém boxerovi vyprávěl i herec pan Ladislav Mrkvička, venčící vždy spolu s námi svého anglického buldoka Oskara. Také on měl v té době pocit, že boxer už je nad jeho síly, a tak i když Oskara miloval, nenechal si ani on ujít příležitost s naším Santinem se potěšit.

Ocitla jsem se v podobné situaci, kdy jsem, ač nerada, musela uznat, že boxer je přece jen služební plemeno, kterému by se tudíž mělo dostat i základního výcviku a pokud možno mu dopřát vrcholné potěšení téměř všech – obrany. Měli jsme vždy, buď současně s boxerem, nebo v mezidobí i další plemena, konkrétně trpasličího jezevčíka, trpasličího knírače, trpasličího pudla – to vždy s představou velikostí přiměřeného psa pro některé ze tří dětí, když byly ještě malé. (K tomu poznámka: naprostý omyl byla tato volba! Jediný pes k dětem každého stáří a velikosti je za mne jedině boxer!). Sama sobě jsem poté, co domov opustila nejmladší  dcera a odvedla si s sebou i našeho boxera, opatřila jsem si mopse. Také s tím, že boxerů již bylo dost… Ale, veliké ale! Vydržela jsem to čtyři roky a k mopsovi přibyl Corado, k němu Karamelka, k nim Orfíček…

Nicméně právě proto, že jsem poznala i jiná plemena a jeden každý jejich představitel se mi hluboce a nezapomenutelně vryl do srdce, nebylo pro mne to poslední dobrovolné zřeknutí se boxerů nijak těžké. Uvědomila jsem si, že skutečně každý pes je láska a je na tom nádherné, že každý si můžeme najít „toho svého“. A nejde při tom o exteriér, ale především o povahy, kdy samozřejmě každému konvenuje něco jiného, co u jednotlivých plemen převažuje, ale každý nakonec oceňujeme to, co všechny spojuje, a to je ta bezpodmínečná láska, kterou nám dávají a kterou můžeme opětovat.

Ale nebudu zastírat, že i pro exteriér máme každý své preference. Tak já například volila kontinentálního buldoka podle několika fotografií tohoto nového a zatím neuznaného plemene na internetu. Shodou okolností to byly hlavy hodně podobné boxerům a také „ve figuře“ jsem tam nalezla jedince přímo v boxeřím postoji. (Viz foto Bubova dědečka Milenium´Shakes). A přitom velikostní a váhové parametry uváděl standard pro mne přijatelnější, a hlavně uplatnění naprosto „neslužební“, domácí, doprovodný pes. Takže více jsem nepřemýšlela, tím spíše, že svět byl jako v mlze a často v slzách kvůli nezvratné diagnóze Coradovy nemoci.

A tak mi děti 21. 12. 2017 přivezli až od dánských hranic mého milovaného Buba. Teprve když mu bylo půldruhého roku, zúčastnili jsme se první výstavy a tam jsem poprvé viděla kontíky naživo! A samozřejmě žasla, jak různí mohou být! Nejen co se vybarvení týká, to jsem znala z Bubovy CHS, která i nese název „ColorBulls“, ale především fyziognomií. Tak, jak tomu ale asi jinak zatím být nemůže. A za sebe jsem z toho byla a stále jsem až nadšená, připadá mi to velice vzrušující, sledovat alespoň nějaký čas kam plemeno směřuje a odhadovat, na čem se asi jednou „ustálí“.

Na této první naší výstavě a ještě pak i druhé a třetí, více jsme jich neabsolvovali, jsem nabyla dojmu, že i kolem kontíků se tvoří příjemná komunita lidí, velikých nadšenců plemene. S některými jsme se stali facebookovými přáteli, a tak mám příležitost sledovat každodenní život jejich čtyřnohých miláčků a to mi skutečně dělá velikou radost. Jsou to často hodně veselé příhody, a hlavně krásné momentky, videa. A tak stejně jako v komunitě milovníků boxerů či griifonků a brabantíků člověk často sleduje jejich pejsky od štěňátka a těší se na každý nový příspěvek.

Foto = Bubův dědeček Milenium´Shakes a starší již Corado. Ta podoba!